V ČR dnes studuje několik stovek studentů z rozvojových zemí v rámci programu vládních stipendií (součást zahraniční rozvojové spolupráce ČR). Řada z nich již studium ukončila a v ČR zůstala. Jejich důkladnou znalost teritorií, odborné znalosti v různých oborech a neméně cenné osobní kontakty však české NGOs, firmy a univerzity realizující své aktivity v rozvojových zemích jen zřídka využívají. Jedním z důvodů je skutečnost, že téměř neexistuje možnost osobního kontaktu obou stran. Další kolo Development coffee by to mohlo změnit. Jako zástupci týmu, který v loňském roce dělal průzkum mezi těmito studenty, nabízíme možnost pozvat na toto setkání současné vládní stipendisty (máme kontakty na zhruba 150 z nich). Development coffee by pak mohlo nabídnout nejen cenný osobní kontakt mezi NGOs/firmami/univerzitami, ale i diskusi o možnostech spolupráce a příp. efektivnějším nastavení kontaktování obou stran.

Téma navrhla: Tereza Němečková, Metropolitní univerzita Praha

Aktivity v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci nejsou sázkou na jistotu. Rozvojové projekty nejsou zbožím, které by bylo možné vyrobit stejně za rozdílných podmínek. Příprava i realizace rozvojových projektů probíhá vždy za jedinečných podmínek. Je proto přirozené, že se občas něco důležitého opomene, dostatečně neošetří a projekt nedopadne, jak má.

Základním předpokladem úspěchu je ale schopnost poučit se z vlastních chyb. Pojďme navzájem sdílet své neúspěšné projekty, mluvit o příčinách neúspěchu, o poučení, které jsme si z neúspěchu odnesli. Téma setkání se volně inspiruje projektem http://www.admittingfailure.com/. Vychází z předpokladu, že chyby v rozvojovce a humanitárce nejsou něčím, za co bychom se měli stydět. Umět ukázat, že nejsme neomylní a z vlastních chyb jsme se poučili, je podle mého názoru jedním z největších důkazů důvěryhodnosti každé organizace.

Motto: Kdo neví, co udělal špatně, dělá to špatně dodnes.

Téma navrhl: Jan Böhm, SIRIRI

Rok 2015 je finálním rokem pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí – tzv. MDGs, Millenium Development Goals. Tyto cíle byly vodítkem pro jednotlivé rozvojové státy, ale i donory a NNO, na jaké priority se zaměřit a kam směřovat dostupné finanční zdroje. Letos začíná oficiální příprava nového rámce rozvojových cílů po roce 2015 a i české NNO ho mohou ovlivnit.

Má smysl mít takovéto celosvětové cíle?
Jak často jsme se s MDGs potkávali v naší práci?
Jak nám a našim „beneficientům“ MDGs (ne)pomohly?
Jak by měla „nová MDGs“ vypadat?
Jaká témata mezi MDGs chybí a měla by být zařazena po roce 2015?

Setkání se zúčastní organizace, které přímo s MDGs pracovaly v rámci osvěty (např. Česko proti chudobě) i při implementaci rozvojových projektů. Jsou vítáni i studenti a akademičtí pracovníci, kteří se MDGs, lidským právům a dalším souvisejícím oblastem věnují na akademické úrovni.

Téma navrhla: Inka Pibilová

ZRS je často řešena hlavně z pohledu implementátorů (NGO…). Do jaké míry jsou projektové aktivity zájmem místních (beneficiaries)? Hrají nějakou roli Country Strategy Papers (CSP)?

Jak se na „naše“ aktivity dívají místní?- přínos peněz, narušení sociálních vazeb, kontakty…?

Jak časté je plnění projektových aktivit jen protože jsou již naplánované? Tedy je potřeba je splnit, ale zájem o ně ze strany místních není (nebo jen kvůli penězům a dalším benefitům).

Jak situaci vidíme my a jak oni? Rozumíme si vůbec?

Téma navrhla: Tereza Weissová

„Často nejsou projekty realizované podle našich představ. Místní partner nedodržuje rozpočet a termíny, nerozumí, co je pro nás důležité. Místní komunita projekt dostatečně nepodporuje, založené výbory se po čase rozpadají, pokud na ně nevyvíjíme konstantní tlak. Přínosy projektů po čase mizí, jsou neudržitelné… Proč? (viz např. film Pod sluncem tma http://www.csfd.cz/film/298297-pod-sluncem-tma/)

Ano, snažíme se realizovat rozvojové projekty co nejzodpovědněji. Co to ale znamená?

- Připravujeme projekty s místními partnery? Kdo jimi je, místní nevládní nezisková organizace (NNO), samospráva, či komunita, lidé pro které „“dobro“" děláme?
- Kdo by měl realizaci projektu „“kontrolovat“" a jak? Naše česká NNO ve jménu dárců či důveryhodný místní partner či místní komunita či někdo jiný?
- Jsou informace o realizovaném projektu k dispozici místní komunitě, ale i ostatním NNO působícím v místě, samosprávě, institucionálním a individuálním dárcům? Máme je na webu a ve výroční zprávě?
- Děláme evaluace, do kterých zapojujeme všechny zúčastněné včetně „“beneficientů“"? Jak mají jednotlivé skupiny možnost evaluaci ovlivnit a využít? Znají všichni závěry evaluace? Zveřejňujeme je, aby o nich byli informováni všichni, kterých se naše činnost týkala (dárci, samospráva, místní komunita, ostatní NNO, veřejnost)? Nebo se bojíme, že nám někdo vezme know-how? Je to v takovém případě hrozba nebo je to vlastně dobře?“

Téma navrhla: Inka Pibilová

Téma má vícero aspektů – dobrovolníci mohou působit v ČR, nebo přímo na rozvojových projektech, a to buď v místních organizacích, nebo u českých/zahraničních organizací; můžete je využívat jako předstupeň budoucího zaměstnání (model stážista), nebo s cílem vybudovat základnu dlouhodobých, zkušených dobrovolníků, nebo jako budoucího multiplikátora rozvojových témat. Cíle a přístupy tedy mohou být různé, ale stejně jako u zaměstanců je potřeba promyšlený management práce s dobrovolníky. Jaký model práce s dobrovolníky je nejefektivnější? Na jaký typ činnosti se hodí? A za jakých podmínek se jejich zapojování vyplácí?

Téma navrhl: Robin Ujfaluši, INEX-Sdružení dobrovolných aktivit